Statistiky ukazují, že zatímco počty studentů humanitních oborů narostly za uplynulé roky několikanásobně, studentů techniky přibývá jen nepatrně, a to ještě jen díky zájemcům o studium ze zahraničí. Jde o problém o to větší, že poptávka pracovního trhu je přesně opačná. Zoufale se na něm totiž nedostává právě lidí s technickým vzděláním všech úrovní – od dělníků po akademiky.
Odhaduje se, že na českém pracovním trhu chybí až 100 tisíc techniků! Jejich nedostatek se tak stále častěji stává brzdou expanze firem, které jsou v důsledku toho nuceny odmítat zakázky. Médii prošel příběh podniku, v němž musejí – při zachování platů – převádět pracovníky z kanceláří do výroby, aby zvládli včas plnit své obchodní závazky. Vyskytly se už i případy, kdy zahraniční firma odstoupila od úmyslu investovat v České republice, protože se tu pro ni nenašla stovka potřebných inženýrů…
Studenti se musejí naučit uvažovat podnikatelsky
Děkan Fakulty strojní ČVUT v Praze prof. Ing. Michael Valášek, DrSc. upozorňuje na význam technického vzdělávání pro udržení zaměstnanosti a životní úrovně u nás. Se čtyřicetiprocentním podílem průmyslu na HDP ČR jsme totiž nejprůmyslovější zemí EU. Snaží se proto aktivovat studenty mimo jiné i tím, že přinesl nový předmět „ Kariéra a inženýrství“. Studenti se v něm budou učit uvažovat podnikatelsky. Pod jeho vedením také získala škola letos v červenci jako první u nás akreditaci na nový studijní program Průmysl 4.0; reaguje na probíhající čtvrtou – digitální – průmyslovou revoluci a propojuje strojírenství s kybernetikou.
„Studijní program Průmysl 4.0 vychází z existujících studijních programů mechatronika a výrobní inženýrství,“ upřesňuje informaci děkan Valášek. „K hlavním předmětům z těchto oborů přidává nové předměty, vztahující se k Průmyslu 4.0. Nyní je tento studijní program orientován na výrobní systémy, ale připravujeme jeho verzi i pro energetiku a dopravu. Jeho absolventi najdou uplatnění v podnicích, které chtějí postavit výrobní linky s postupy Průmyslu 4.0. Příkladem je Škoda Auto anebo GE Aviation, jež bude během několika let potřebovat desítky inženýrů vzhledem k dohodě s českým státem o vytvoření vývojového centra a stavbě nového závodu na výrobu turbovrtulových motorů v ČR. Chci ale zdůraznit, že naši studenti jsou tak dobře a univerzálně připraveni, že najdou uplatnění v jakémkoli průmyslovém podniku i bez tohoto konkrétního oboru. O jejich uplatnění nemám nejmenší obavy.“
Strojařina? Obor žádaný i dobře placený
Že se studenti strojní fakulty nemusejí v nejmenším obávat o svoji budoucnost, že jde skutečně o „sázku na jistotu“, dokazuje nejen dlouhodobá poptávka na pracovním trhu, ale i plat strojních inženýrů, který se běžně pohybuje v rozmezí 40 až 50 tisíc Kč hrubého.
Možnosti studentů i absolventů školy přitom nyní významně rozšiřuje také spolupráce Fakulty strojní s CIIRC – Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT, který v rámci nedávné návštěvy kancléřky Angely Merkelové podepsal se svým německým protějškem novou dohodu o spolupráci v oblasti průmyslu. V jejím rámci by si obě strany měly vyměňovat profesory, výzkumníky i studenty a usilovat o evropské projekty.
Průmysl 4.0: Skutečně výjimečný studijní program
Studijní program Průmysl 4.0 je přitom skutečně výjimečný. „I proto byla nabídka stipendií od Škody Auto tak rychlá,“ je přesvědčen prof. Valášek. Přišla totiž ještě dříve, než ministerstvo školství stihlo akreditaci udělit. Škola pak jedná třeba i s Třineckými železárnami nebo kunovickým výrobcem letadel Evektor. Děkan Valášek ovšem tuto věc nevnímá jen v rozměrech „své“ školy, ale i v celospolečenském kontextu: „Otevření tohoto studijního programu znamená pro Fakultu strojní ČVUT v Praze především to, že naplňujeme společenskou funkci a poslání vysoké školy – akumulujeme a rozhojňujeme znalosti, které předáváme studentům a praxi – společnosti. Zájem průmyslových podniků značí, že jsme nezaváhali a plníme tuto funkci včas. Naším hlavním cílem není mít obor s převisem studentů, naším hlavním cílem je přispět k udržení a zlepšení konkurenceschopnosti průmyslu v ČR skrze naše absolventy. Pro fakultu pak otevření tohoto nového studijního programu a s ním spojený zájem představuje příspěvek k akumulaci a rozhojňování našich znalostí v problematice Průmyslu 4.0 základním výzkumem i výzkumem a vývojem s průmyslovými podniky.“
Část prostředků získá škola vlastním výzkumem
Fakulta strojní při rozjezdu výuky nového oboru Průmysl 4.0 nežádá nic z veřejných peněz navíc. „Ani zlomek koruny,“ ujišťuje Michael Valášek. „Na rozjezd nepůjdou ani jiné dotační prostředky. Magisterskou výuku jsme schopni zařídit ze standardního příspěvku MŠMT a s použitím znalostí našich akademických pracovníků, získaných v řadě předchozích výzkumných projektů. Finanční prostředky z předchozího výzkumu se zde materializují ve schopnosti ihned otevřít aktuální studijní program.“