V zahraničí je péče o lidi s postižením v jejich domácím prostředí už dlouhodobě upřednostňována. U nás je teprve v plenkách. Dvacetišestiletá Sofie Stránská je bojovnicí a chce ukázat lidem, že to jde i s těžkým fyzickým handicapem, který má. Potřebuje k tomu však naši pomoc.


 

 

Narodila se s dětskou mozkovou obrnou. Dodnes má velkou spasticitu těla až křeče, na které nezabírají rehabilitace ani alternativní techniky.  Je téměř nepohyblivá.  Od sedmi let žila v ústavní péči. „Do ústavu už nechci. Nutili mě tam do věcí, které nezvládám nebo jsem z nich příšerně vyčerpaná. Nutili mě, abych se nakrmila sama. Bylo mi z toho tak únavou zle, že takové jídlo pro mě ztrácelo smysl,“ vzpomíná Sofie na svůj 12letý ústavní pobyt. „Věřím, že mým posláním je ukázat lidem, že je možné díky péči blízké osoby, nebo v mém případě asistentů, žít s postižením doma, ve svém bezpečném prostředí.“

DSC00415

Podporu vlastní rodiny nemá 

Stát přispívá na péči v domácím prostředí 13 200 Kč. K tomu dostává Sofie invalidní důchod ve výši 9 758 Kč, ze kterého pokryje nájem, jídlo a ošacení. Sofie nemá blízkého člověka, který by o ni celodenně pečoval, proto využívá sociální služby osobní asistence. Ideální péče o ni představuje přítomnost asistenta 15 hodin denně. To ale stojí kolem 45 tisíc korun měsíčně, proto je teď už delší dobu nucena využívat asistenci jen devět hodin  denně. Maximálně se uskromňuje na jídle a všem ostatním, aby si aspoň toto mohla dovolit. Nicméně  takto každý den zůstává až šest hodin o samotě a bez pomoci, z čehož má úzkost a cítí se bezmocná.

 Adopce na dálku

800_ec9f52e1e8ab854f7050c3cc278101cd088824931460635982Sofie potřebuje asistenci permanentně, na celý den. Za plné pomoci asistenta je schopná dělat spoustu věcí: zvládat běžné denní činnosti, zajistit chod domácnosti, pracovat na vlastní tvorbě (třeba psaní, resp. diktování knihy, korespondence), komunikaci se světem, učení novým věcem, cestování.

„Vím, že asistence něco stojí, ale moje finanční prostředky nepokryjí počet hodin, které potřebuji. Ale chci dál bydlet sama a vést samostatný život za pomoci asistentů. Proto jsem přišla s nápadem adopce na dálku. Jako si rodina adoptuje dítě z Afriky, a potom mu přispívá třeba na školu nebo učebnice a celkově, aby se mohlo rozvíjet a mít kvalitní život, tak by si v podobném smyslu někdo adoptoval mě a přispíval mi tak na asistenci. Měsíčně mi chybí přes 30 tisíc, abych mohla mít asistenta na celý den,“ říká Sofie.

Tato mladá žena se před pěti lety vydala na vozíku s pomocí asistentky na poutní cestu do Santiaga de Compostela. Společně ušli 270 kilometrů. Dokážeme takové bojovnici pomoci? Každá stokoruna jí umožní o hodinu méně strádat samotou a vést aktivní a plnohodnotný život s pomocí osobního asistenta.

                Transparentní účet: 2504627359/0800 (Do poznámky napište Sofie)

Chcete-li poznat Sofii a její životní pouť blíže, kupte si její knihu Na křídlech do Santiaga, kterou byla schopna napsat právě jen s pomocí osobního asistenta. Knihu objednávejte na info@polovinanebe.cz, po přijetí platby na náš transparentní účet Vám bude zaslána na adresu uvedenou v objednávce. Minimální částka za ni je 190 Kč a zpráva pro příjemce: Kniha Sofii.

foto archiv Sofie Stránské

linda-768x1024

 

Sdílet na: